Fake smile

4. července 2016 v 11:22 | Kathy |  Různé
Neuvědomujeme si to, ale používáme ho. Někdo si to uvědomuje. Fake smile. Jaký má význam? Dává tím lidem snad najevo krutou faleš? Věnovat usměv tobě, tobě a tobě. Někdy ztratíme prostě chuť se usmívat. Předstíraně se zasmějeme vtipu, aby to lidem nepřišlo divné. Začínáme u sebe. Hledáme příčinu toho proč se neusmějeme. Nejde to. Zvednout koutky a vyypustit smích. Upřímný. Proč to teda nejde? Nemáme náladu, chuť, motivaci... Vtipné věci nejsou vtipné. Svět je podmračený kolem šeď. Jako by v našem nitru zela černá díra, která pomalu pohlcuje celou duši. Právě začalo pršet. Kapky stékají po skle až na bílý parapet. Obloha je šedá i přesto támhle světlo ukazuje duhu. Duha. Vyjímá se nádherně v té všudepřítomné šedi. Nesnášíme tohodle a tohodle člověka. Musíme, ale snášet jeho přítomnost. Nesnesitelné. Já vím. Proto poplačte a usmějte se, jak právě máte chuť. Nic svobodnějšího v tom životě totiž není...

"Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit - a to vám pomůže dospět. Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu - autentického bytí v pravdě."
- Osho
"Nutím se do smíchu kvůli všemu ze strachu, abych se nad tím nerozplakal."
- Pierre-Augustin de Beaumarchais


Vaše Kathy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dena Destra Dena Destra | E-mail | Web | 4. července 2016 v 11:56 | Reagovat

Hej, lenivosť, ale na druhú stranu je divné, že znášať smútok v duši leniví nie sme

2 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 4. července 2016 v 11:57 | Reagovat

Vlastně jsem se přinutila tohle číst, protože nemusím anglinu (tedy titulek Fake smile se mi nelíbil), což je zrovna dnes pozoruhodné, protože můj titulek je Nesnáším "keep smiling"...
Já sice nemusím poetický tón - a ten Vy máte - ale i tak se mi tenhle blog líbil. Stál za přečtení.

3 kathys-dreams kathys-dreams | E-mail | Web | 4. července 2016 v 12:10 | Reagovat

[1]: Pravda je to divné. Ale musím říct, že mě jeden čas můj smutek nevadil. Připadala jsem si dobře a pak se to zase změnilo. [2]: Každopádně děkuju. Já váš článek četla a líbí se mi vaše podání.

4 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 4. července 2016 v 19:06 | Reagovat

To, že se zasměješ vtipu, nemusí být ryze výraz pokrytectví. Třeba se směješ jen proto abys řečníkovi udělala radost i když se mu vtip moc nepovedl a aby se necítil trapně. Anebo to uděláš aby ses nevyřadila z kolektivu, což je sice pokrytecké ale přirozené.
Smích je zákeřná věc :)

5 Jana Jana | E-mail | Web | 5. července 2016 v 9:41 | Reagovat

Článek stál za to, aby si jej člověk přečetl. Taky bych se měla umět více smát. I když jsem šťastná, tak jaksi zapomínám na úsměv ...

6 womm womm | E-mail | Web | 5. července 2016 v 19:42 | Reagovat

Ide aj o priorizovanie vecí v živote. Ak sa človek netrápi vecami, kt. nemajú skoro žiaden vplyv nemá dôvod sa usmievať len preto aby sa nerozplakal :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama